Nová vláda, kterou měl za úkol sestavit prezident Miloš Zeman a následně ministři z jednotlivých resortů, si pro nás přichystali v roce 2014 mnoho změn, které se nás, ať už chceme, nebo ne, dotknou. Jednou z poměrně důležitých změn je i vyhláška o rozúčtování tepla, která se stala předmětem diskuze nejednoho fóra a internetových diskuzí. My jsme se dnes rozhodli na tuto novou vyhlášku zaměřit a poskytnout Vám o ní informace, které jste možná dosud nevěděli.
Měření tepla
Nejdříve se podívejme, jak se vlastně teplo rozúčtován. Měření se provádí na celém domě a následně je částka poměrově rozdělena mezi nájemníky (jednotlivé byty) objektu. Do tohoto měření se započítávají celkové náklady na vytápění, poměr základní a spotřební složky, podlahovou plochu určeného bytu, technické parametry radiátoru a měřiče a další specifické faktory.
Koncepce vyhlášky
Současná vyhláška č. 372/2001 Sb. – Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj de facto udávala číslo 40%, jež byla v podstatě odchylka od průměru domu. Pro příklad – dům platí 100 000 za teplo a je zde 10 bytů – to znamená, že průměr může být nějakých 10 000 korun na byt. Vy pak díky této vyhlášce nemůžete platit více, než 14 000 korun. Je totiž pochopitelné, že některé byty jsou zkrátka zvýhodněné svou polohou a jsou vytápěny i od svých sousedů. Byty v prostředních patrech a relativně v „jádru“ domu mají měřitelně menší náklady na teplo, než sousedé v krajích a v nejspodnějších, či nejsvrchnějších částech domu.
Právě tomu měla zabránit letošní nová vyhláška z ledna 2014, která měla tyto limity (teplo za m2) posunout, nicméně stala se velice kontroverzní, už jen proto, že nikdo nedokáže změřit, kolik skutečně prostupuje tepla skrz zdi a kolik reálně využívá jen daný byt. Je jen otázkou, co si pro nás v příštím roce politici připraví, nicméně do té doby se musíme spokojit se starým systémem.